REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
O tom, co nabízí program letošního 18. ročníku festivalu jsem si povídala s Kateřinou Bohadlovou, ředitelkou festivalu, dcerou prof. Stanislava Bohadla - významného českého muzikologa, odborníka na baroko.
Jak byste ve zkratce představila festival někomu, kdo vás nezná?
Vnímáme baroko jako inspirativní téma pro současné umění a současného člověka. Hudbu, divadlo, operu, tanec a další mezioborové žánry prezentujeme ve formě zábavné, originální a poučné. Nabízíme program pro dospělé i děti, na které se na festivalu nezapomíná. Do Kuksu se tak díky festivalu vrací baroko jako živé umění. A na tomto místě, se silným geniem loci, neožívá jen opravený hospital a nadčasové sochy M. B. Brauna: přidáváme k nim interiéry i exteriéry objektů, bývalých lázeňských budov i krajiny.
Srdečně tak zveme všechny milovníky umění, Kuksu, baroka i dobré zábavy. Návštěvníci se budou moci občerstvit ve festivalovém BarOku z ďůlku a vyspat zdarma ve stanovém městečku. Nemusí se ani obávat deště - pro všechny produkce máme připravenou mokrou variantu.
Se svým festivalem se již pravidelně vracíte do doby vizionáře Šporka, který ve své letní rezidenci v Kuksu nechal na začátku 18. století postavit divadlo – Comoedien-Haus. Jaká byla jeho představa divadla?
Šporkovy ambice byly vysoké, nebál se snít ve velkém a vyplatilo se mu to. Kukský Comoedien-Haus nechal Špork postavit jako ryze divadelní prostor v roce 1702. Potřeboval místo, kde by lázeňským hostům prezentoval to nejlepší a nejnovější z evropského divadla své doby. Stejně jako ve výtvarném umění usiloval o to, aby v jeho službách působili ti nejlepší mistři v oboru. Hráli pro něho němečtí kočovní komedianti pod vedením principálů jako J. A. Geissler nebo H. Rademin - to byli profesionální divadelníci na evropské úrovni. V roce 1724 se zde odehrála Bioniho opera Zuřivý Roland v podání italských hudebníků, kolegů A. Vivaldiho z Benátek. Je pro nás vzorem a ani my se nebojíme.
Špork má tak dodnes vliv na dramaturgii vašeho festivalu?
Pro barokní festival THEATRUM KUKS je typická jeho dramaturgie. A jedna z linií se zaměřuje na objevování kukské, šporkovské dramaturgie a její reinterpretaci. Jeden příklad za všechny: letos je to 300 let od vydání Božanova kancionálu Slavíček rájský. Kromě toho, že se jedná o nejslavnější český kancionál, tak je pro nás zajímavé i to, že vyšel tiskem v Hradci Králové. Letošní divadelní a hudební dílna budou s tímto materiálem pracovat čistě současnými metodami a výsledek představí během festivalu. Současně se v Hradci Králové odehraje koncert co nejvěrnější interpretace díla pod vedením odborníka na toto téma - Michaela Pospíšila.
V rámci festivalu letos zavítáte tedy nejen do Hradce, ale i na jiná místa v kraji. Kam máte namířeno a proč?
Festival rád upozorňuje na zajímavá místa nejen v Kuksu, ale také v okolí. Jsou to lokality s nějakou kulturně-historickou vazbou na Šporka a Kuks. Na všech těchto magických místech se bude konat divadlo, koncert nebo jiný kulturní program. Bude to téměř imerzivní zážitek. Ve zmíněném Hradci Králové divákům ukážeme, kde stávala Tybelyho tiskárna, kde Špork tiskl - i zmíněného Slavíčka.
Ve Smiřicích upozorníme na krásnou kapli s oltářním obrazem Klanění Tří králů od Petra Brandla. Brandl byl mimo jiné také ve službách hraběte Šporka.
Jaroměř je úzce spjata s Matyášem Braunem. A tak nedělní cyklovýlet je jakési pokračování loňského úspěšného vodáckého výletu Jedu Labe. Tentokrát kanoe vyměníme za kola a po Labské cyklostezce navštívíme kromě Jaroměře i Starý Ples s kaplí sv. Huberta, kterou nechal Špork postavit. A v Heřmanicích se na divadelním představení Don Juan aneb Strašlivé hodování zastavíme v bývalé sýpce v místech, kde stála tvrz, v níž se narodil vojevůdce Albrecht z Valdštejna.
Chystáte se také na Sněžku. Co má Sněžka společného s barokem? A co účastníka na cestě čeká?
Za tím je přímo hrabě Špork. My plánovaným výletem na Sněžku připomínáme Šporkovu odvahu i zbožnost. Před 290 lety vystoupal totiž na Sněžku, kde nechal vztyčit kříž a vznikla k tomu i satirická báseň, kterou na vrcholu oživíme. Má to celkem zamotaný kontext plný ukřivděné provokace. Hrabě byl v dlouholetém sporu s žirečskými jezuity kvůli tomu, že mezi Kuksem a Žirčí v Novém lese nepostavili slíbenou kalvárii. V básni nabádá ducha Krkonoš Rýbrcoula, aby strašil žirečské a nedal jim pokoj, dokud nesplní slib. Akce se koná ještě před samotným zahájením festivalu a je to spíš takový happening.
Doporučte našim čtenářům, podle čeho si vybírat ve vašem bohatém programu, pokud by rádi ochutnali atmosféru festivalu poprvé?
Tématem letošního ročníku jsou ctnosti a neřesti. A nejen ty Braunovy. Vinou se celým programem pěti festivalových dní v nejrůznějších podobách. Na webu si můžete rozkliknout jednotlivé části programu. Každý bod programu je svým způsobem výjimečný a na webu je u každého krátká anotace, která při výběru pomůže. Jednotlivá představení a akce se liší obsahem, interprety (z nichž mnozí jsou opravdu špičkoví) nebo i prostorem. Záleží na tom, co koho zajímá a na co má chuť.
Konkrétně bych však ráda zmínila a doporučila královéhradecký dětský pěvecký sbor Jitro, varhaníka Jaroslava Tůmu, nebo úplně z jiného soudku Malina Brothers, kteří přímo pro festival vytvořili fúzi baroka a bluegrassové muziky. Nebude chybět ani excelentní Ensemble Damian, který přiveze Monteverdiho Ariadnu. Z divadelníků se představí tradičně domácí Geisslers Hofcomoedianten, u kterých se rozhodně nebudete nudit, na zahájení přivezou inscenaci o Petru Brandlovi Tři ženy a zamilovaný lovec, ale i další kusy. Premiéru zde bude mít nová inscenace Jedem s medem! inspirovaná právě Braunovými Ctnostmi a Neřestmi. Speciální zážitek bude cenami ověnčený Deník zloděje nebo Valdštejnské imaginárium. A přijede i hradecký DRAK, jehož divadelní stan (šapitó Drak) poslouží jako další scéna festivalu.
Loni jsem mezi diváky viděla i děti: na jaká představení byste pozvala rodiny s dětmi?
Skvělá bude Velká vlaková pohádka přímo na peronu nádraží v Kuksu, inscenace Divadla DRAK Faust nebo A do třetice všeho. Děti se mohou těšit v sobotu na umělecké dílničky inspirované Kuksem a festivalovým programem. Děti jsou vítané také na zmíněném nedělním cyklovýletu!
Na peroně nádraží v Kuksu budete hrát zřejmě díky výluce na železniční trati?
Tak i nás dlouhodobá výluka zaskočila - čtvrteční program měl být původně celý propojený vlakem. V jednom z vozů měly probíhat diskuze, tzv. Barokování. Nakonec zbylo jen to divadlo na peroně a Barokování v šapito BarOko z ďůlku.
Vy jste převzala festival po svém otci v roce 2017 spolu s členy souboru Geisslers Hofcomoedianten. Jsou vaše vize totožné nebo jsou již patrné změny na programu festivalu?
Řekla bych, že jsme rozšířili organizační tým. Stejně jako Geisslers Hofcomoedianten, kteří při festivalu vznikli a v minulosti se dost výrazně podíleli na divadelní dramaturgii festivalu, tak tu hudební stále vede můj otec, prof. Stanislav Bohadlo, který i nadále silně ovlivňuje jeho podobu. Je to týmová práce a my navazujeme na původní poslání festivalu. A snad se nám to zatím daří. Vize jsou hodně podobné, ale víc lidí zvládne víc věcí, takže například rozšiřujeme náplň festivalu o rezidence, dílny a další doprovodný program.
Geisslers Hofcomoedianten jsou již nedílnou součástí každého festivalu - představte nám je.
“Geissleři” jsou v současné době profesionální nezávislý divadelní soubor s domovskou scénou ve VILE Štvanice v Praze. Zrodil se v roce 2002 v amatérských podmínkách právě na popud mého otce a potažmo pro THEATRUM KUKS původně jako jednorázová akce. Geissleři však s Kuksem srostli, barokem se doslova nakazili a nasměrovali pro další fungování. Dnes už se jedná o profesionální divadlo, ale původní inspirace barokem a osobní zapálení zůstaly.
Děkuji za rozhovor
Kateřina Sekyrková
Vaše komentáře |