Tento článek bych chtěl věnovat osobnosti varhaníka Tomáše Mervarta, který nás opustil ve čtvrtek 23. ledna 2025. Osobně jsem si ho vždy velice vážil. Byl to můj první učitel hudby a hodně jsem se od něj naučil. Narodil se 25. prosince 1935 a svůj život tedy uzavřel na prahu devadesátky.
Většina lidí znala Tomáše
Varhaník Tomáš MervartMervarta jako tichého, zamyšleného člověka. Pod tímto zdánlivě nepřístupným povrchem šlo o nesmírně vzdělaného, ale i skromného a obětavého muže. Já jsem poznal pana profesora Mervarta, když jsem začal na počátku 90. let navštěvovat místní ZUŠ. U něj jsem získal své hudební základy, a to jednak ve hře na klavír, ale i v hudební teorii. Protože byly jeho hudební znalosti velice důkladné, naučil jsem se od něj řadu věcí, které jsem pak použil mj. při studiu na konzervatoři i na Akademii múzických umění. Byl to také on, kdo mě poprvé vzal k varhanám, což zásadně ovlivnilo moji budoucnost.
Varhaník Tomáš Mervart u varhan na ChotěborkáchPo studiu na brněnské konzervatoři působil na řadě míst v našem regionu. Na hudebním životě Dvora Králové se podílel nejen pedagogicky, ale hlavně jako varhaník a korepetitor. V posledně jmenované činnosti byl velmi uznáván a vyhledáván (i mimo Dvůr Králové) a dle mého soudu právem. Ve Dvoře Králové doprovázel pěvecký sbor Záboj nebo Královédvorský chrámový sbor. Vedle toho byl vynikající improvizátor, takže z jakéhokoliv tématu dokázal bez přípravy zahrát ucelenou skladbu, což dle mého názoru rovněž zasluhuje obdiv. Věnoval se také komponování a doprovázel bohoslužby.
Kromě hudby měl velmi rád
Varhaníci Tomáš Mervart a Vít Havlíčekpřírodu a byl vášnivým turistou. Procestoval celou Evropu a jeho fyzickou kondici by mu mohl závidět i kdejaký mladík. Ještě ve svých 80 letech absolvoval několik zahraničních zájezdů a nevyhýbal se ani horským túrám. O svých cestách dovedl poutavě vyprávět na svých přednáškách o okolí i dalekých krajích.
Přibližně před deseti lety zažil obtížné období. Odešla mu osoba nejbližší – paní Mervartová (na kterou bych při této příležitosti také rád vzpomenul) a následně prošel i nelehkými zdravotními komplikacemi. Vše ale dokázal překonat, za což má můj velký obdiv. Do posledních dnů byl stále aktivní, sledoval například televizní dokument o varhanách nebo chodil na koncerty Kruhu přátel hudby.
K osobnosti Tomáše Mervarta chovám stále nesmírný respekt a budu mu vždy vděčný za to, co mě naučil.
Vít Havlíček