REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Třináctý ročník festivalu Hudební léto Kuks se pomalu přehoupl za polovinu, a to koncertem spojujícím dvě mistrovské trubky, hrané emeritním prvním trumpetistou České filharmonie profesorem Vladimírem Rejlkem a současným filharmonikem Walterem Hofbauerem, a místní, nedávno zrekonstruované varhany, které rozezněl sólista a ředitel kůru u svatého Františka z Assisi v Praze Jakub Janšta. Ten svou roli v průběhu večera proměňoval – střídavě se staral o doprovod svých kolegů sólistů a sám se sólistou stával.
Koncert otevřela dobře známá, slavnostně znějící Sonata vespertina à 8, MAB 47/I českého barokního skladatele a trumpetisty Pavla Josefa Vejvanovského, následovalo pak charakterově protikladné Bachovo varhanní chorální preludium Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 659. Prvním z nosných děl tohoto večera se pak stal Koncert C dur pro dvě trubky, RV 537 Itala Antonia Vivaldiho. Kulatý, přesto však zářivý, velmi čistě intonovaný tón trubek se příjemně pojil s varhanním zvukem suplujícím orchestr a celkový tok hudby tak akorát pokryl prostor menšího barokního kostela. Škoda jen občasné rušivé nesouhry sólistů v první větě koncertu.
Prvním vybočením z nastoleného, ryze barokního směru se staly Úvod a téma s variacemi A dur, op. 47 romantického varhaníka a skladatele z tehdy německého Breslau (dnešní polské Vratislavy) Adolfa Friedricha Hesseho. Varhaník Janšta při této příležitosti předvedl nejen svoje interpretační dovednosti, ale také bohatou paletu rejstříků kukského nástroje. Pokračoval v tom také při poněkud klidnější a meditativnější Preghieře, op. 50 č. 2 Oresta Ravanella. Do hledáčku kastelána a varhanářů by se ovšem měl dostat drnčivý zvuk doprovázející některé jinak krásně syté basové tóny nástroje.
Mezi zmíněné dva sólové varhanní výstupy byla vložena krásně provedená aranž Agnus Dei z Bachovy Velké mše h moll, BWV 232 pro křídlovku a varhany. Medová barva tónu křídlovky byla vedle klasické trubky a pikoly už třetí z palety, kterou žesťaři posluchačům představili. Slavnostní ráz na kůr pak vrátil Francesco Manfredini a jeho Koncert D dur pro dvě trubky.
Předposlední výstup večera patřil opět výhradně varhaníku Janštovi. Tentokrát se však jednalo o improvizaci – interpretovu oblíbenou oblast varhanní hry, ve které je rovněž velmi zběhlý a publikem i porotou ceněný. Aktuální tok myšlenek sólisty se ubíral opět v kontrastu k předchozímu číslu spíše klidným směrem. Zároveň se instrumentalista poměrně konzervativně držel v hranicích klasické formy i harmonie – nevybočil proto významně z celkově sestaveného programu.
Koncert uzavřela Suita D dur pro dvě trubky sestavená ze skladeb Angličana Jeremiaha Clarka zahrnující Preludium, Menuet, Gigue, Hornpipe a na závěr Rondeau dobře známé také samostatně jako Trumpet Voluntary či Pochod dánského prince. Spokojené publikum si jako přídavek na rozloučenou vytleskalo ještě Charpentierovo Preludium k Te Deum, a tak byl repertoár oblíbených barokních trubkových melodií téměř kompletní.
Kukský festival pokračuje za přítomnosti dalšího špičkového obsazení, příští koncert se uskuteční v sobotu 6. srpna a vystoupí Musica Florea pod vedením Marka Štryncla se sopranistkou Beatriz Lafont. Nelze než doporučit cestu do východních Čech za skvělou hudbou, navíc do prostředí jedinečného barokního komplexu uprostřed přírody.
Lukáš Červený pro portál KlasikaPlus
Foto: Hudební léto Kuks / Miloš Šálek
První fotogalerie je z výše uvedeného koncertu. Druhá fotogalerie je z koncertu z 9. července, na který přijala pozvání trojice rakouských umělců. Vystoupil zde tenorista Jörg Schneider s varhaníkem Wolfgangem Kogertem. Třetím Rakušanem byl skladatel Kurt Estermann, jehož uvedené Čtyři šporkovské árie pro varhany vznikly na objednávku festivalu. I na tento koncert je na portále Klasikaplus recenze - podívejte se ZDE
Vaše komentáře |